Soužití v panelovém domě

Když jsem před necelými čtrnácti dny rozeslal mailem pozvánku na divadelní představení (podrobnosti zde) i všem sousedům v domě, setkal jsem se se třemi druhy reakcí.

1. Většina lidí mail přečetla a smazala. Nijak se tomu nedivím, snad se s některými z této největší skupiny v divadle přece jenom potkám.
2. Pár lidí mi poděkovalo a přislíbilo, že se v divadle uvidíme. To mne moc těší!
3. Setkal jsem se však i s neočekávanou reakcí:

   Váš osobní život nás nezajímá nemáme zájem...

Autorka těchto řádků je chudák. Vůbec nepochopila, že soužití v panelovém domě není o tom, že se zavřu za svými dveřmi a nezajímá mne, co se děje v domě. Že soužití v panelovém domě není o tom, že mne nezajímá, jak se má soused, co ho trápí, kdy se mu odstěhuje dospělý potomek či narodí dítě, kdo má víc či méně času, z čehož se odvíjí jak často je doma a zda mi může v případě potřeby v nečekané události pomoci... Nebo z toho plyne, že se mám obrnit trpělivostí, když na patře přibyde miminko a bude jej občas slyšet... Prostě jsme sousedé a je správné, abychom alespoň trochu věděli o soukromí sousedů a mohli si pomoci.

---

A stejně tak já jako předseda samosprávy sděluji svým sousedům informace i o svém osobním životě. Když už nic jiného, je pro ně totiž zpráva o divadelním představení důležitá v tom, že se mi dne 30. listopadu odpoledne a večer prostě nikdo nedovolá na mobil!
Jako předseda samosprávy pomáhám řešit různé problémy v domě, radím, jednám... Někteří však stále nechápou, že mám i svou práci, svou rodinu, svůj divadelní koníček. To vše spolu s péčí o dům prostě spojuji dohromady. A to vše se snažím dělat dobře. Jen je toho někdy moc.

---

Pokud to vše nechápe například paní, co mi tak nečekaně odpověděla (je mi jasné, že tak učinila proto, že je naštvaná, neboť jsem nejprve - jako to dělám vždy - zjišťoval stav problému v jejím bytě, místo abych jen absurdně objednal opravu za společné peníze a nijak se nezajímal o jejich užití - ale to je právě jeden z hlavních úkolů předsedy samosprávy!), pak mi nezbývá, než té paní doporučit: odstěhujte se někam do satelitního městečka, kde lidé žijí tak, že je nezajímá co je za plotem jejich pidipozemku. Tady na Strnadově umí většina lidí komunikovat, přemýšlet a chápe, že i já, předseda samosprávy, jsem jenom člověk!