Chudák paní Lišková

Naše paní sousedka se do mne opět "naváží" a uráží mého zaměstnavatele. A to jen proto, že si naivně myslí, že se mnou musí bojovat. Zbytečně.

Vše se vlastně točí kolem kauzy její skříně (údajně skříně jejího exmanžela). Nejprve ji umístila na chodbu u výtahu, potom do kočárkárny, později pak do prostor suterénu před máčírnu. Stěžovala si na mne na SBD, že jí nechci povolit skladování skříně ve společných prostorách, dušovala se, že to bude jen na pár týdnů... A kauza se vleče již více než rok. A paní Lišková lže, obelhává, osočuje, pomlouvá...¨

Paní Lišková nepoužívá rozum a je zaslepena záští: o tom, že stará skříň nepatří do společný prostor (společné prostory nemají sloužit jako odkladiště starého nábytku) jaksi nerozhoduji já - to je obecné pravidlo, odkládání věcí ve společných prostorách je mimo jiné v rozporu s požárními předpisy (ty já nevymýšlel). Jenže to paní Lišková odmítá slyšet, místo toho si hloupě myslí, že je to spor mezi ní a mnou...

Opět se do věci bude muset vložit družstvo...

(Mimochodem, paní Lišková se hájí i tím, že mne prý na družstvu nemají rádi a ledacos jí o mně vyprávěli - samozřejmně že mne na družstvu nemá část úředníků ráda, ti, co nechtějí respektovat, že jsou "službou" pro obyvatele domů a chovají se, jako by jim domy patřili. Ale naštěstí je těchto zaměstnanců družstva již menšina! Hold se tato sorta lidí i uklidňuje ve svém postavení tím, že šíří upravené zkreslující informace, jak to ostatně ráda předváděla například paní Paďourová...
Na družstvu se o mne moc dobře ví, že jsem "rebel", co otevřeně poukazuje na věci, které se mi nelíbí - otevřenost a jasné vyjadřování sice způsobuje, že si z těch, co chyby neumí uznat, dělám nepřátele, ale o tom už je život.)