Dne 7. 6. 2012 se konalo Shromáždění delegátů SBD Mír.
Dovolím si několik osobních postřehů, byť připouštím, že to píšu spíš jako glosu než faktografický záznam.
SD mělo na programu mimo obvyklé agendy (kontrola plnění usnesení minulých SD, zpráva představenstva a kontrolní komise, účetní náležitosti, doplňující volby, schválení úvěrů domů) i doplněk směrnice o odměnách a prodej nemovitosti.
K obvyklým bodům snad jediné: diskuzi vzbudila věta vsunutá do zprávy představenstva "To znamená, že od roku 2012 bude hospodářský výsledek (zisk) ponechán jako výnos správy družstva." Proč? Protože jednací řád ukládá nejprve hlasovat o předloženém usnesení; a to se díky tomu, že většina pléna hlasuje běžně "ano", a až bude příště tedy hlasováno o usnesení dle této věty, je velká pravděpodobnost, že "to projde". Byť jsme byli ujištěni, že rozhodnutí bude zase na delegátech SD...
Doplněk o odměnách byl celkem jasně vysvětlen, princip "daňové optimalizace" je pochopitelný.
A co prodej nemovitosti?
Z dostupných informací plyne, že SBD je vlastníkem nebytových prostor (prodejny potravin) na rohu ulic Mošnova a Jílkova. Uzavřelo smlouvu o nájmu na 30 let a teď, po 25 letech vlastnictví (kdy se nájem "projedl" - zařazoval se do výnosu SBD bez tvorby nějakého samostatného FDH pro daný objekt, kam měly prostředky logicky plynout; tak to stejně je, když si někdo pronajme prostory u nás ve sklepě) je najednou třeba vydat 900 tisíc na opravy, ty prý není kde vzít, a tak se navrhuje objekt prodat nájemci. Což je, v dnešní době, hloupost, zbavovat se nemovitosti, když ročně vynese přes 100 tisíc. Pětadvacet let nikdo nepečoval? Že je dnes část objektu v havarijním stavu? A nájemce taky prý moc nepečoval, a navíc nejedná s lidmi v domě moc vstřícně, jak informovala tamní předsedkyně samosprávy...
Tentokrát se delegáti naštěstí postavili proti a usnesení o prodeji nebylo schváleno...
A celkový dojem ze schůze?
Trochu mi to připomínalo parlament. Předsednictvo (jako vláda s náměstky) sedící "nad ostatními" má na vše bagatelizující odpovědi, proti tomu delegáti (jako poslanci, ale bez příslušných poslaneckých kanceláří a asistentů) mají rozhodovat o něčem, k čemu se nemají šanci dozvědět detaily, dostat se "pod povrch", k jádru problémů... Většina delegátů tak jen smutně pasivně naslouchá, někteří se snaží ptát a dozvědět se více...
A pak se hlasuje, nejprve o návrhu předloženém, teprve potom o případných pozměňovacích návrzích (nebylo to tak vždy, ale hodilo se to tak nastavit, aby delegáti neměli tolik šancí něco pozměnit, viz vysvětlení výše)...
Stručně řečeno, taková hra na demokracii...
Žádné komentáře:
Okomentovat