pondělí 4. října 2010

Protinázor pana Levíčka

Pan Levíček dnes sousedům v domě Strnadova 3+5 rozeslal svůj mail s názorem ke střechám:
...rád bych ale před zítřejší členskou schůzí přispěl do diskuze o technických řešeních naší nové střechy. Protože informace, které dostáváme z blogu samosprávy a z mailů pana předsedy Novotného se mi nezdají úplně vyvážené (pan předseda je velkým zastáncem fotovoltaické střechy), dovolte mi ke klidnému promyšlení před zítřejším jistě emotivním setkáním uvést několik argumentů.
Možnost vybavit plochou střechu fotovoltaickými panely se mi nezdá jako dobrý nápad z několika důvodů:
1) Hlavním argumentem pro instalaci panelů je finanční výhodnost takového řešení. Zastánci argumentují návratností prostředků během například devíti nebo jedenácti let. Podle mého názoru je v dnešní prudce proměnlivé politické situaci obtížné odhadnout vývoj v kterékoli oblasti - natož v kontroverzní podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů - i na rok dopředu. Jak ukazuje například záměr snížit státní podporu stavebního spoření i zpětně, nemůžeme spoléhat ani na sliby a závazky z minulých let. Autoritativní tvrzení, že se investice závislá na politických rozhodnutích vrátí v průběhu stanoveného počtu let, podle mě nemůže být založené na realitě.
2) Řešení, které nabízí pan předseda Novotný, ještě nebylo použité na žádném obytném domě v Česku. Jako obyvatel bytu přímo pod střechou jsem dvojnásob neochotný zaplatit za to, abychom novou technologii mohli pro výrobce otestovat. Případné technické obtíže, o kterých firma třeba zatím neví, nebo ve svých propagačních materiálech mlčí, by nás při uváděné životnosti střechy v desítkách let mohly právě takovou dobu pronásledovat. Sám mám nové technické hračky rád a nechci stát v cestě pokroku. Věřím ale taky, že každý příznivce průkopnických řešení by si je měl testovat za své peníze a na sobě; ne na domě, obývaném desítkami rodin.
3) Jak jste se - stejně jako já - dozvěděli až za materiálů, které kdosi rozdal do schránek, už v roce 2006 naše samospráva zastoupená právě panem předsedou Novotným písemně oznámila záměr připojit se k výstavbě sedlových střech v našem bloku. V roce 2007 potom Úřad městské části Brno-Líšeň vyhlásil toto řešení střechy jako místně závazné. Dnes pan předsed a Novotný změnil názor ve prospěch fotovoltaické střechy a argumentuje tím, že formálně bychom toto řešení považovali za opravu, ne novou střechu. Nemůžu vědět, jak by se k takovému uvažování postavil Úřad městské části, i když i laika asi napadne otázka: Pokud je pokrytí střechy novou krytinou a instalace fotovoltaických panelů s životností v desítkách let jen opravou, jak by potom měla vypadat nová plochá střecha? Argument o opravě považuji za účelový a vedoucí k riziku potenciálních sankcí za porušení rozhodnutí Úřadu městské části.
Vážení sousedé, dovolte mi svůj názor na závěr shrnout: protože pana předsedu znám, jsem přesvědčený, že jeho intenzivní podpora jednoho konkrétního technického řešení je vedená výhradně čestnými úmysly, snahou ušetřit samosprávě peníze a snad trochu i nadšením z vlastního nápadu a z technické novinky. Myslím si ale, že nevýhody takového řešení mají větší váhu a fotovoltaická střecha je pro naše do my nevýhodná.

1 komentář:

  1. Dobrý den,

    já bych fotovoltaiku neviděl tak riskantně.

    ad 1/ Pokud fotovoltaická střecha je za srovnatelné pořizovací náklady, i po zrušení dotací bude vydělávat, zaplatí naši společnou spotřebu a zbytek bude státem odkoupen, třeba za nedotovanou cenu. Maximální cena je tedy: náklady - zaručené příjmy + údržba a to porovnat s náklady alternativní střechy.
    ad 2/ Střecha má nadstandardně dlouhou záruku. I kdyby potíže byly, v rámci záruky by měly být odstraněny. Jediný problém, co mě napadá, by mohlo být popraskání pásů či jejich spojů. Technologie gumových(či jakých) pásů není žádná novinka a dlouhé životnosti jsou již prokázány. Předpokládám, že nosičem fotovoltaického povrchu bude nějaký takový materiál a vrchní vrstva bude ještě další izolace navíc. K tomuto by mohl poskytnout vyjádření dodavatel, pravděpodobně již měl materiál v ruce i zkušební ústav z důvodů homologace.

    ad 3/ Pokud bychom provedli opravu stržením/nestržením asfaltových pásů a nanesením nových, nikdo nebude vyvracet, že jde o opravu. Pokud naneseme podobné pásy, ovšem o něco tenší a s daleko lepšími vlastnostmi při zachování vzhledu, připustil bych, že jsme střechu opravili. Jistotu nám však dá vyjádření stavebního úřadu, které přinejhorším formou schváleného stavebního řízení můžeme mít v ruce předem.

    Tímto chci rozšířit pohledy na věc před nadcházejícími schůzovními diskuzemi předem.

    Zdraví Zedníček, S11

    OdpovědětVymazat